Rozdělení parkouru

Freerunning

Freerunnerům jde o to, aby ve své cestě hladce a plynule překonali překážku, a to pomocí různých pohybů jako vaulty (přeskoky), skoky, a jiné akrobatické pohyby, vytvářející atleticky a esteticky vypadající způsob pohybu.
Na rozdíl od parkouru jsou povoleny akrobatické pohyby a skoky, přičemž freerunning je více zaměřen na estetiku a krásu pohybu.
Freerunning klade důraz na vlastní rozvoj stylem „následuj svoji cestu“.
Za zakladatele freerunningu je považován Sébastien Foucan.

Je druh sportu francouzského původu, jejímž základem je schopnost dostat se z bodu A do bodu B co nejefektivněji, s co nejmenší spotřebou energie, hezky a účinně za použití vlastního těla, a to prostřednictvím výšky, výskoků, přeskoků a lezení.
Za zakladatele parkouru je považován David Belle.
Parkour se zaměřuje na trénink účinných pohybů a rozvoj těla a mysli, aby se člověk ve všech situacích (a především kritických) uměl pohybovat klidně a sebejistě.
Cíle parkouru je schopnost rychle dosáhnout oblastí, které jsou jinak nedostupné a utéct, schopnost uniknout pronásledovatelům (z toho vyplývá, že hlavním úkolem je opustit objekty co nejdříve).